Tuono

Založil jersey.se, April 01, 2018, 10:04:45 AM

« předchozí - další »

0 uživatelé a 2 Hosté prohlíží toto téma.

jb


jersey.se


Když už jsem se rozkecal o Hromovládci, tak vám ho trochu popíšu. Recenze je původně psaná pro Motorkáře.[/size]





Tuono se překládá obvykle jako hrom nebo hřmění, ale v italštině má význam také jako hromový rachot nebo řev, něco co způsobuje Thor svým Mjölnirem. A je to přesný popis zvuku který motocykl vydává a jak působí.
[/size]

První dojmy - Na zkušební jízdu jsem nastupoval se směsicí nadšeného očekávání i obav. Měl jsem za sebou dvě slušné sezony na pilotážně poměrně náročném interceptoru typu GSX-R 750 K2, takže jsem nepochyboval že to zvládnu, spíš jsem se bál že mi Tuono nesedne a že skončím se zlomeným srdcem. Moc jsem ho totiž chtěl. Ale obavy byly zbytečné. Adaptoval jsem se doslova po prvních pár metrech a smál jsem se do helmy jak malej kluk. To že se skoro při každém vrknutí heftem stroj staví na zadní je jen taková třešínka na dortu. Víc mě fascinuje až arogantní samozřejmost, s jakou se nechá vodit do zatáček. Jako by mi chtěl říct: No tak jo, to sme dali docela dobře, ale já umím víc. Co ty?




Motorku bych doporučil pro -
Rozhodně bych motorku nedoporučil někomu, kdo není trochu vyježděný, nebo to nemá v hlavě srovnaný, na to umí být moc agresivní. Stačí ale přepnout z testosteronu na šedou kůru mozkovou a zjistíte že pověst zabijáka je přehnaná. Ve skutečnosti je to (dlužno podotknout že i díky elektronice) docela hodná a skvěle ovladatelná motorka.

Recenze
Má předchozí motorka byla Suzuki GSX-R 750 K2. Netroufám si tvrdit že bych jí dostal na limit, ale taky se nedá říct že bych ten limit jako hobby jezdec vyloženě hledal, i když jsem byl několikrát na okruhu a pochopitelně se snažil o hezké časy. Gixx jsem si zamiloval, umí být v táhlých zatáčkách, kde vyžaduje hodně plynu pekelně rychlá a přitom bezpečná, ale v těch pomalejších zatáčkách, kterých je bohužel většina, je přeci jen proti jiným strojům těžkopádná a hlavně, co si budem povídat, je nepohodlná. Mám (necelých) 190cm, takže pokud K2 znáte, asi si dovedete představit, jak se po hodině ježdění cítily mé nohy a záda. Gixx je prostě okruhový interceptor, dá se na ní jet nepřetržitě rychlostmi výrazně přes 200 a ani vám to nepřijde díky aerodynamickému hávu, ale přecejenom na ní postrádáte takovu tu ryzí radost ze života motorkáře.No a to už se mi v hlavě rodila představa, jestli by se mi nelíbila nějaká polokapota se vzpřímenějším posezem odvozená ze superbajku. Logická úvaha byla GSX-S, ale nějak mě neoslovila. Hlavně vzhledem, ale ani celkovým projevem. Líbila se mi ZX-14R. Chvíli moc. Ale je to dost autobus, Nuda. Pak Z1000. No na tom jsem nejel, ale jako univerzální motorka by se mi to asi mohlo líbit. Monster? Krásná a sexy motorka, ale pro mě malá. No a pak jsem spatřil Tuono. Dá se říct že to byla láska na první pohled. Už koncem minulé sezony jsem o Tuonu uvažoval, tehdy ještě o verzi s Rotaxem, ale nakonec jsem dal přednost setrvání s Gixx.

Sezónu 2017 jsem nenajezdil, kolik bych býval chtěl, na Gixx jsem musel řešit i nějaké závady na podvozku a po jejich vyřešení jsem už byl smířen s tím, že s ní zůstanu i další sezonu. Jak moc se vyplatí prodat 15 let starou motorku, do které jste právě nasypali 15 tisíc a jezdí jako nová?

Jenže člověk míní... Já ho nehledal, vážně, Tuono si našlo mě a mělo to tak být.

Design
Nemůžu si pomoct, mě se nejvíc líběj vpodstatě jen dvě generace Hromovládce. Ta úplně první, co vycházela z Mille a ta současná. Na těch ostatních mám problém s proporcionalitou nebo až příliš hmyzím výrazem. První generace je vyjímečná vlastně absencí prvoplánového designu, je zcela podřízena účelu, proto mi nejvíc ze všeho připomíná stíhací letadlo a ta poslední je pro mě ukázkou toho, jak má vypadat spolupráce Designu s Technikou a Aerodynamikou. Výsledkem je totiž něco fantastického, až skandinávsky střízlivý a funkční design evokující Saaby, ovšem lehce říznutý italským žárem vášně. Přesto podle mě nerespektuje módní trendy a není prvoplánově líbivý. Určitě to není kundolap a nebude se líbit úplně každému, ale to nakonec i oceňuju.

Zvuk
O zvuku Tuona jste toho jistě četli hodně. A je to všechno pravda. Už na volnoběh zní zlověstně, každé vrknutí plynem je jako zahřmění a pod plným plynem je to hotový Ragnarök. Zvlášť když vyndáte z Akrapa tlumivku. Teda on se samotný zvuk moc nezmění, jen se zintenzivní. Tak desetkrát. Bude vás ohlušovat, bude vám drtit bubínky, ale budete chtít víc a znovu. Není to jekot řadového čtyřválce, hukot tříválce, ani staccato jednoválce, je to něco jako přicházející bouře. Harmonie absolutního zla.To co se z Akrapa line při plném plynu nebo při podřazování je slovy naprosto nepopsatelné. Permanentní ejakulace. K motorce jsem dostal i potrubí nahrazující katalyzátor (racing use only ;) ). Myslím že s tím to bude ještě o něco lepší. Každopádně takový výplach mysli, jaký mi dává Tuono bez tlumivky jsem zažil opravdu jen kdysi když se na leteckých dnech ještě smělo lítat nad diváky a přežehlil mě na plnou forsáž letící Viggen nebo když to kovboj s F-15 vohnul nad náma do tak prudký svíčky, že byl cítit žár z forsáží! Prostě absolutní porno!

Aerodynamika
Očekával jsem, že rychlá jízda nebude kvůli vzpřímenější poloze a menšímu aerodynamickému štítu tak příjemná jako byla na GSX-R, ale skutečnost je taková, že je jiná, ale ne nutně horší. Při první rychlé jízdě na dálnici jsem byl překvapen, jak dobře aerodynamický štít funguje. Nezaznamenal jsem žádné nárazy vzduchu na helmu, ani snahu strhnout mi ruce z řidítek nebo příliš velký tlak na hrudník. Ano, tlačí to trochu hlavu dozadu, ale když se skloníte blíž přístrojovce, je to snesitelné. A pak teprve si uvědomíte jak rychle jedete. Pro Tuono není problém během chvilky dosáhnout 257 km/h a pro vás nebude problém se na něm udržet.

Pohodlí
Tady se budou názory lišit podle toho, z čeho jste na Tuono přesedali. Já tvrdím že je pohodlné a jízda na něm neunavuje. Jenže já přesedal z GSX-R K2. Pokud jste předtím jezdili na cesťákovi, asi budete jiného názoru.

Zavazadlový prostor
ERROR! Trunk not found!Nemá, nic takového Tuono nemá! Pod zadní sedlo nedáte ani kreditní kartu a pod pilotem zabírá jediné dva volné centimetry krychlové balíček s nářadím. Tak proti tomu byla Gixx stěhovák, tam se do zadní podsedlovky vešla lahev Jacka Danielse.

Podvozek
Co mě překvapilo jako první je to, jak je motorka neutrální. Jede prostě tam, kam jí pošlete. Stabilita je ještě neochvějnější než u GSX-R, se kterým jsem se ovšem musel v některých režimech prát. Tady ne. Přes tu stabilitu jde Tuono v jakékoliv rychlosti řídit naprosto lehce a bez použití násilí, jako by vám četlo myšlenky. V zatáčce sice pořád chce trochu plynu, ale narozdíl od GSX-R neodmítne bez plynu zatočit vůbec a nerozhodí ho ani prudší brždění v náklonu. V zatáčkách se mi trochu hůř vysedá, ale vzhledem ke stavu pneumatik a teplotě asfaltu jsem to zatím ani moc nepotřeboval, tak uvidíme na jaře, až budem chodit na koleno. Cítím že mám ještě velké rezervy. Jak v naladění podvozku, tak ve vnímání toho, co mi podvozek chce říct. Je to totiž úplně jinak než u Japonců.

Motor
Thora dělá Thorem jeho mocný Mjölnir a Tuono dělá Tuonem jeho mocný V motor. Asi nemá smysl sem psát nějaká čísla, ty si najdete ostatně snadno. A žádná čísla stejně nedokáží popsat to, co se začne dít jakmile tlačítkem startéru probudíte tuhle běsnící bestii.První co vás napadne je, že je motor nekultivovaný. Do 4000 otáček sebou škube a kope okolo sebe tak, že jsem (zbytečně) vyměnil řetěz, protože jsem ho považoval za odskákaný. Po hladkém projevu motoru Gixxera není divu, na tohle jsem opravdu nebyl zvyklý. Jenže to se vám jen Tuono snaží naznačit, že tady není žádná sranda, že máte pořádně vzít za heft. A jakmile ho poslechnete, motor se rozjede jako zběsilý a vy nechápete, jak to vydrží řetěz a jak to pobere zadní guma. Z Akrapa se line ryzí inferno, drsný ale přesto jasný zvuk tak pevný, že je až hmatatelný a motorka s vámi vyrazí vpřed s razancí katapultu na letadlové lodi. Řadíte nahoru. Bez ubrání plynu, má to rychlořazení, elektronika jen na moment vypne zapalování a jakmile rychlost zapadne, motor už zase nemilosrdně rve zadní gumu. Kdyby to mělo dost rychlostních stupňů, možná byste mohli zrychlit až na rychlost světla, tahá to neuvěřitelně na jakýkoliv rychlostní stupeň. Jedete dejme tomu 220 na šestku a přidáte plyn. Jen tak, bez podřazení. A stejně cítíte, jak se ta věc pod vámi vzpíná a prudce zrychluje.Jo, je to něco naprosto jiného než sametově hladký chod japonského řaďáku, na který jsem býval pyšný. Ale ono to vypadá, že to budu mít radši! K řaďáku už se prostě nevrátím.

Elektronika
Tuono má tři režimy řízení motoru, osum nastavení kontroly trakce, tři stupně citlivosti ABS a anti wheelie a launch control. Zatím jsem všechno nevyzkoušel, ale jedno můžu říct. Nejlepším vysvědčením pro elektroniku u motorky je stav kdy víte že funguje, třeba zuřivě bliká kontrolka trakce, ale vy vlastně na chování motorky necítíte, že by se něco dělo. A právě tak funguje elektronika u Tuona.

Jízda
Než jsem se dostal k motorkám, jezdil jsem silnými auty, létal sportovním letadlem a řídil plachetnici v bouři. A pak jsem jako svou druhou motorku měl GSX-R. Ale nic z toho mi nedalo takové uspokojení a pocit z ovládnutí něčeho opravdu mocného, jako když jsem poprvé ohnul Tuono do prudké zatáčky a pak si vyzkoušel maximálku. Myslím že podobné pocity zažíval Thor, když si poprvé vyzkoušel Mjölnir. A víte co? Já myslím že i on by Tuono chtěl. Dost možná už ho má.

Noční let
Jakkoliv je na Tuonu radost jezdit ve dne, v noci se mi nepodařilo v zatáčkovitých pasážích najít rytmus. Světlomety sice chrlí dostatečnou záplavu světla, ale ta je soustředěna do poměrně omezené oblasti nepříliš daleko před motorkou. Dálkové světlomety moc nepomohou, protože osvětlená oblast se ještě zúží a jakmile položíte stroj do zatáčky, nevidíte kam jedete. Asi si zkusím pohrát s nastavením světel tak, aby se při zapnutí dálky nevypínala světla tlumená.


Celkový dojem
Nevěřil bych že mě po GSX-R, kterou jsem dlouho považoval za dokonalou ještě dovede takhle vyvést z míry motorka. Jsem z Tuona nadšený jak malý kluk a nemůžu se dočkat každé další jízdy. Zvláštní je, že Gixxero mělo ženskou přezdívku a také jsem o něm přemýšlel jako o TÉ motorce. O Tuonu mluvím ale automaticky v mužském rodě, je to prostě můj kamarád se kterým děláme vylomeniny.

Servis a údržba
Italové umějí dělat krásné a brutálně výkonné stroje, ale jaksi zapomínají na to, že každá mašina potřebuje být udržována v optimálním stavu a i jinak servisována. Jak jinak si vysvětlit tu vyčerpávající práci na půl dne, pokud chcete vyměnit vzduchovej filtr a svíčky? U Gixxera mi na to stačila slabá hodinka. Dobře, smířil jsem se s tím, že musí dolů boční kryty a nádrž. Chápu že musí ven celej airbox. Ale proboha ty kabely co nedovolujou odklopit horní víko airboxu navrhoval kdo? Nakopat do testicoli! Airbox je krom nepřístupnosti taky navrženej úplně debilně a to tak, že netěsní, takže co mé oči v boxu za filtrem viděly... pláčem zkrvavěly!